Kosmetická školka - A nezkazí se to?

V minulém díle jsme si pověděli, v čem jsou výhody oleje oproti krému a naopak. Tím největším rozdílem je přítomnost vody a tím pádem nutnost konzervace. Ale toto se samozřejmě netýká pouze krémů. Většina kosmetických produktů obsahuje větší či menší množství vody nebo vodní složky (to není to samé) a tím pádem musí obsahovat i konzervanty. A na ty se dnes podíváme trochu blíž.

Voda je součástí většiny kosmetických produktů. Často tvoří dokonce většinu obsahu. To je případ třeba sprchových gelů, tekutých šamponů, pleťových tonik nebo hydratačních sér. Abyste tedy nezaplatili spoustu peněz za vytuněnou vodu, je dobré trochu rozlišovat. Vodu totiž může v produktech nahradit i něco jiného, stejně tekutého, ale s lepšími vlastnostmi. Například termální voda, hydrolát (květová voda), březová šťáva, aloe vera šťáva nebo klidně koloidní stříbro. Cokoliv tekutého. Nicméně tyto tekutiny (kromě koloidního stříbra) představují stejné riziko rychlé kontaminace jako voda, takže konzervant je i tak nezbytný.

Povolení zabíjet

Většina složek v kosmetickém přípravku je určená k výživě nebo opečování pokožky. Případně ke zlepšení uživatelských vlastností (zahušťovadla, emulgátory…). Ne tak konzervant. Ten je tam za jediným účelem. Zabít. Zabít vše, co by produkt mohlo kontaminovat. Bakterie nebo plísně. Poradí si s tím, když necháte šampon otevřený a do krému sáhnete neumytou rukou. Žádný život v krému nechceme. Což je sice hezké a chvályhodně, protože nikdo si nechce na pleť nanášet zárodky plísně či zanést na pleť infekci, ale má to jedno celkem velké “ale”...

Jako většina pistolníků není konzervant žádný velký intelektuál. Rozkaz zní jasně a není čas lámat si hlavu, kdo je kdo. Na kůži ale máme také spoustu bakterií, které jsou nejen přátelské, ale dokonce nezbytné. Spoluvytvářejí zdravé prostředí na kůži a napomáhají její ochraně. Po nájezdu nějakého agresivního konzervantu zbude místo veselé komunity bakterií jen spálená země a často také podrážděná pokožka. Konzervanty jsou jedny z nejčastějších a nejsilnější alergenů a pokud špatně snášíte běžnou kosmetiku, je dost pravděpodobné, že na vině bude právě zbytečně agresivní konzervant. To, co totiž výrobce zajímá víc než stav vaší pleti je to, aby se produkt nekazil a vytvářel tak zdání něčeho věčně čerstvého (což je koneckonců iluze, kterou konvenční kosmetika tak ráda používá). 

Jde to i jemněji?

Jde, ale s omezením. Je dost přírodních látek, které mají podobné vlastnosti jako chemické konzervanty (například některé éterické oleje), ale právě proto jsou také dráždivé, či dokonce pro použití na kůži naprosto nevhodné (skořice!!!). Používají se tedy jemnější látky, které jsou buď chemického původu nebo syntetické, ale k pokožce přátelštější. Jenže jemnější znamená menší tvrdost vůči záškodníkům. Produkty je tedy potřeba chránit ještě jinými způsoby, třeba balením. Proto tak často naleznete místo klasických otevřených kelímků pumpičky a airlessy, které zabraňují kontaminaci zvenčí. 

Rozprašovače u tonik také nejsou jen kvůli snazší aplikaci. Produkty jsou plněny ve striktně hygienických podmínkách a pokud je sami nerozeberete, jsou v relativně sterilním prostředí. Proto nikdy neodšroubovávejte rozprašovače, abyste si v obchodě přivoněli třeba k hydrolátu nebo toniku. Můžete kontaminovat celý produkt. Čím vymazlenější balení, tím menší množství konzervantu bude potřeba. Pokud si tedy můžete vybrat, volte vždy balení, které k produktu nepustí vzduch, do kterého nesaháte a i tak trochu hlídejte, kde ho máte a jak rychle ho spotřebujete. Produkt, který použijete jednou týdně, můžete klidně uschovat někde v chladu a pak si můžete být jistí, že bude v pořádku i po delší době.

CosmetikaBio

 

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.