Všechno, co potřebujete o přírodní kosmetice vědět, se naučíte v naší školce ;-)
Znáte metodu KISS? Není to tak romantické, jak to na první pohled vypadá, protože jde o akronym, který znamená KEEP IT SIMPLE, STUPID! Je to dost důležité připomenutí, když se snaží odborník něco vysvětlit laikovi, dospělý dítěti nebo nadšený amatér vlažnému konzumentovi. Přizpůsobit obsah sdělení tak, aby z toho příjemce něco měl a netrvalo to věčnost. Většina věcí se dá vysvětlit dost jednoduše a každý se pak může podle libosti rozhodnout, jestli půjde víc do hloubky.
A jsme u jádra pudla a účelu naší “Kosmetické školky”. Všude se dočtete, jak je potřeba rozumět složení, máte spoustu pramenů a knih, kde a jak se vzdělávat, můžete navštěvovat spoustu workshopů….Jenže co když na to nemáte čas nebo chuť? Nebo se bojíte naskočit někde do rozjetého vlaku, protože vám chybějí základy? Máte své koníčky a záliby a kosmetika mezi ně tak úplně nepatří? Ale i tak chcete poznat kvalitní produkt a nenaletět greenwashingu. Tak právě pro vás dnes začíná seriál Kosmetická školka, který budete na našem blogu potkávat a kde si úplně jednoduše a ve zkratce vysvětlíme základní věci o přírodní kosmetice.
Je to opravdu přírodní?
Začneme úplně od podlahy a sice od označení. Slova jako “přírodní”, “organický”, “ekologický”, “udržitelný”, “netoxický”, “non toxic”, “natural” a podobné nezaručují naprosto nic. Čtete správně, NAPROSTO NIC. Jedná se o lež a o prodejce, který se vás snaží podvést? Možná ano, možná ne. Co je přírodní, netoxické nebo udržitelné, na to může mít každý svůj názor (a nebo to používat jako marketingovou vějičku). Důležité je, že to používat naprosto libovolně může, žádné nařízení mu to nezakazuje, a tak to také všichni dělají. Takže první zásada zní - Přírodní kosmetiku NEPOZNÁTE podle označení “přírodní”. Ani podle toho, že se prodává ve zdravé výživě nebo v nějakém ezo krámku se (zaručeně přírodními) vonnými tyčinkami a sarongy. Jestli je kosmetika opravdu přírodní v takové míře, v jaké chcete, to musíte zjistit sami.
Něco jiného je označení “bio”. U potravin a potravinových doplňků musí mít produkty certifikaci (zelenobílá zebra), aby bylo možné je označit jako bio, jinak výrobce i prodejce porušují platné předpisy. Kosmetika označená jako “bio” musí obsahovat složky v bio kvalitě. Takže můžete mít čistě přírodní produkt - třeba šlehané bambucké máslo s éterickými oleji, ve kterém není ani stopa po nějaké chemické látce, ale nelze ho označit za biokosmetiku. Slučování těchto dvou věcí (“když v tom není chemie, tak je přece jasný, že to je bio”) je velký nešvar i v té sociální bublině, která přírodní kosmetikou žije a spousta lidí to používá jako synonyma. Proč to není v pořádku, si povíme hned dál.
Co je bio?
Není to jen slovíčkaření a není to vlastně jedno? Když je produkt čistý, tak opravdu musím řešit, jestli ho nazvu “čistě přírodní” nebo “bio”? Nemusíte, ale měli byste. “Bio” totiž není označení nějaké vlastnosti, ale způsobu, jakým je ona surovina pěstovaná a jak je kontrolována její kvalita.
U ne-bio surovin nikdo neřeší (a vy jako zákazník nemáte šanci zjistit), jestli jsou nebo ne používány pesticidy nebo jiné nebezpečné látky, jestli je při pěstování či výrobě brán ohled na životní prostředí a jestli je produkt skutečně to, za co se vydává. Trh je zaplaven čistě přírodními, ale pančovanými rostlinnými oleji, éterickými oleji nebo rostlinnými extrakty. Není takový problém říznout argan slunečnicí nebo dokonce minerálním olejem a prodávat ho jako čistý. Naředit hydrolát vodou a z rostlinného oleje vytvořit éterický. A abyste to poznali, musíte mít zkušenosti, hodně zkušeností, a ani tak si nemůžete být pokaždé na 100% jistí.
Bio certifikace tak poskytuje určitý standard kvality a záruku, že kupujete opravdu to, co je na lahvičce. Většina certifikátů přírodních kosmetiky (mezi nejznámější patří třeba Ecocert, NaTrue, CosmeBio, USDA Organics, Demeter nebo naše CPK Bio) zaručuje v produktech nějaký minimální podíl bio složek. Proto pokud jste začátečník nebo nemáte chuť ponořit se do studia tajů přírodních ingrediencí a louskat latinské názvy složek, sáhněte po certifikovaných produktech. Není to záruka, že vám bude produkt nutně vyhovovat, ale je to záruka alespoň nějaké minimální kvality, která je průběžně kontrolována nezávislými orgány (certifikaci je možné odebrat a žádná značka si to nedá za rámeček).
U necertifikovaného produktu musíte vědět daleko víc a rozumět věcem víc do hloubky, abyste dokázali najít takový, který bude mít skutečně uspokojivou kvalitu. Označení “přírodní” a na první pohled hezké složení nezaručuje skoro nic.
Příště se podíváme na to, co je vlastně INCI a co o něm potřebujete vědět, aby vám k něčemu bylo, i když nezvládnete přelouskat všechny latinské názvy.
Máte přátele, kterým by mohl tento článek pomoct, aby si vybrali opravdu čistou kosmetiku? Sdílejte článek dál!
CosmetikaBio